Proč mám rád novozélandské kavárny?

16. dubna 2014 v 15:35 | Pavel Černý

Přestože mám rozpracovaný článek o vinařských regionech Nového Zélandu, po dnešní zkušenosti se servisem snídaně v jedné zlínské kavárně si neodpustím následující výčet toho, co také nemám rád.

Nemám rád amatérismus v české gastronomii! Nemám rád kouření v kavárnách, vinárnách, restauracích, ani v hospodách a po pravdě řečeno nemám rád kouření vůbec. Nemám rád teplé bílé víno, stejně jako nemám rád, když se podává studené to červené. Nemám rád víno servírované v nevhodné sklenici nebo nedej bože ve špinavé. Nemám rád nepříjemnou obsluhu a dlouhé čekání na objednávku či objednání, stejně jako nemám rád, když se na mě vrhnou, aniž bych se stihl usadit a podívat se do menu. Nemám rád nekonečné čekání na dolití sklenice vínem nebo na další pivo. Nemám rád, když se jídlo ke stolu nosí na etapy, kdy hlavní chod chladne, aniž by polévka byla snězena. Nemám rád, když hosté u jednoho stolu nedostanou svá jídla současně, obzvláště pokud se jedná o smíšenou společnost. Nemám rád, když mi berou talíř a já si zatím ještě utírám ústa ubrouskem. Nemám rád špinavé ubrusy. Nemám rád špatné jídlo. Nemám rád, když někdo nemá rád Zdeňka Pohlreicha nebo Romana Vaňka pro jejich slova kritiky. Nemám rád vodnaté kafe. Nemám rád, když si zřetelně objednám kávu černou a dostanu ji se smetanou, a to i na účtence. Nemám rád výjeby nejenom v gastronomii! Nemám rád kávu servírovanou bez skleničky s vodou, o karafě na její dolití raději ani nesním. Nemám rád, když si kávu nemohu osladit třtinovým cukrem. Nemám rád chaos při objednávkách, ani při následném servisu.
Proč mám rád novozélandské kavárny a restaurace? Protože tam tento výčet, až na nějakou tu výjimku, neplatí! O kavárnách a restauracích na Novém Zélandu, hlavně těch, které jsou součástí nějakého vinařství, budu později ještě psát podrobněji. Ale může mi někdo vysvětlit, proč se u nás neustále opičíme po západu pouze v samých absurdnostech?

Měl bych zde jeden typ, něco, co se mi na novozélandských kavárnách moc líbí a zavedení čehož bych uvítal i u nás. Na Novém Zélandu v každé kavárně, při objednávce a po jejím uhrazení na baru, dostanete stojánek, někdy je to malé umělecké dílko, s číslem Vaší objednávky, který si vezmete k Vámi vybranému stolu a po jejím připravení je Vám dle obdrženého čísílka Vaše kávička donesena. Nebo snad dortík Pavlova? Jednoduché, elegantní, chytré a rychlé!



Čekání na kávu v bývalém zlatokopeckém městečku Arrowtown




P.S. Jako inspirativní mi také připadá vzpomínka na zážitek mého bratrance, spojený s nekonečným čekáním na další pivo v jedné nejmenované zlínské hospodě. Čekal na něj marně tak dlouho, až se z onoho podniku rozhodl odejít bez zaplacení k nedaleké konkurenci, zanechaje na účtence následující vzkaz: ´Šli jsme na pivo, zdar!´. Jestli v té druhé hospodě uspěl, netuším...

P.P.S. Přátelé je třeba vyrazit na Nový Zéland, tam se tohle nestane!


 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 nzwines nzwines | E-mail | 16. dubna 2014 v 15:46 | Reagovat

dnes ráno jsem snídal v Minutce..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama