Březen 2015

Obrazy

16. března 2015 v 3:05 | Pavel NZWINES

´Nový Zéland je vesnice, jestli jsi byl zvyklý žít v Sydney, tak se ti tam nebude líbit, je to příliš velká nuda´, řekl mi před mým prvním odletem na Nový Zéland kamarád Dan, který dva roky pracoval jako automechanik v Aucklandu. Dan měl pravdu v tom, že Nový Zéland má převážně venkovský charakter, ale ve zbytku se hrubě mýlil! Zemi dlouhého bílého mraku - Aotearoa jsem si okamžitě zamiloval. Byla to láska na první pohled...


Pokud bych se měl zhostit nelehkého úkolu převedení emocí ve slova, tedy vyjádřit, jak na mě Nový Zéland působí, řekl bych, že je rurální a scénický, místy divoký a dramatický. První dva přívlastky se vztahují spíše k Severnímu ostrovu, zbylé dva lépe vystihují ten Jižní. Oba dva hlavní ostrovy Nového Zélandu jsou odlišné asi jako den a noc. Zatímco Severní se většinou mírně vlní a zelená (ne ale letos), na ´Jižáku´ se krajina dramaticky mění a zvedá...
Nový Zéland, disponující nejjižnějšími vinicemi na jižní polokouli, je tvořen dvěma hlavními ostrovy a deseti vinařskými oblastmi s několika dalšími podoblastmi. Podmínky pro pěstování vinné révy jsou ideální, zároveň však značně odlišné. Klimaticky se Nový Zéland nachází v mírném pásmu, ale všeobecně je Jižní ostrov chladnější než Severní, jehož horní část leží téměř v subtropickém pásmu.
Vzdálenost mezi nejsevernější vinicí, patřící vinařství Karikari Estate na poloostrově Karikari v subtropickém pásmu oblasti Northland, ležící na 36° jižní šířky a nejjižnější novozélandskou vinicí malého rodinného vinařství Chapman Road Estate u městečka Alexandra, v hornaté oblasti Central Otago, na 46° jižní šířky, činí téměř 1600 km! Někdy více než na vzdálenosti záleží na rozdílu v nadmořské výšce nebo umístění vinice, kdy prodleva sklizní ve vinařstvích od sebe vzdálených necelých 30 km může být třeba i celý měsíc.
Pro oba ostrovy platí, a pro Jižní dvojnásob, že většina srážek spadne na západním pobřeží. Na zbylém území Nového Zélandu, ukrytém za horami ve srážkovém stínu, prší méně často a zároveň profituje z velkého množství slunných a teplých dnů. V kombinaci s chladnými nocemi, tento rozdíl mezi denními a nočními teplotami je obzvlášť patrný na Jižním ostrově, jsou tak vytvořeny ideální podmínky pro dlouhé vyzrávání hroznů při zachování vysoké hladiny kyseliny. Vinohrady, většinou situované na severních svazích východního pobřeží, těží z umírňujícího efektu přímořského klimatu. Žádná vinice na Novém Zélandu není od oceánu vzdálena více než 120 km!


Země daleká, mému srdci však blízká, k níž pojí mě doušek vína, zde zrozeného, při každém napití je mi blíž, téměř nadosah...








..vina, ktera mne posledni dobou nejvice zaujala

16. března 2015 v 2:24 | Pavel Cerny

..a vina, ktera mne posledni dobou nejvice zaujala? Urcite mezi ne patril Sauvignon Blanc rocniku 2014 na kostu ve vinarstvi Peregrine z Central Otaga (Gibston Valley). Nadherne mineralni, plny citrusovych plodu, ananasu a marakuji. Ve srovnani s viny Sauvignon z Marlborough postradal stopy travy a chrestu, ale ta mineralita byla naprosto noblesni. Vzhledem k poloze a architektonickemu reseni vinarstvi musim take konstatovat, ze je tim nejhezcim, ktere jsem doposud navstivil. Ze by predcilo i samotny Rippon? A jeste jeden zajimavy kousek pro ty, ktere zajima i jine vino nez superovocna klasika z Marlborough. Sauvignon Blanc 2012 od vinarstvi Misha's z Central Otaga (Bendigo - Cromwell) chutnal odlisne, nez by ocekaval milovnik typickych novozelandskych sauvignonu z teto nejvetsi novozelandske oblasti. Toto vino bylo mineralni az slane, se stopou vymackene stavy z marakuji, bylinek a santaloveho dreva. Dotek duboveho soudku byl stejne nezny jako francouzske brigadnice tohoto butikoveho vinarstvi. Sauvignon Misha´s jsem sdilel s devcaty z Parize.. a chutnalo jim velice! Mezi vina, ktera na me ceste zanechala nejvetsi dojem bych urcite take zaradil Pinot Noir od Terra Sancta z Central Otaga (Bannockburn). Jeden z nejlepsich pinotu co jsem kdy pil - tresnicky, vysnicky, svesticky, konske sedlo i trocha toho tabaku. A to se jednalo pouze o zakladni radu Mysterious Diggings... Take vina stejne odrudy od vinarstvi Ostler z relativne mlade podoblasti Waitaki Valley, bohate na vapenec, byla vyslovene noblesni a plna elegance, velka, s obrovskym potencialem k dalsimu zrani na lahvi.
No byla toho spousta a chtel bych pouze zopakovat, ze tyto clanky psane bez hacku a carek jsou pouhou upoutavkou na to, co bude nasledovat. Stihl jsem navstivit nekolik malinkych pivovaru, mnoha prestizni vinarstvi, jako napriklad Felton Road, Palliser Estate nebo Ata Rangi ci Cloudy Bay, ale take nekolik bioproducentu, z nichz nekteri pestuji a vyrabi sva vina v biodinamickem rezimu. Uroven zdejsich vinarstvi a prezentace vin je vseobecne na velmi vysoke urovni, ale to co jsem zazil u Petera Yealandse v Marlborough, si zaslouzi samostatny clanek. A to jsem jeste nebyl na ostrove Waiheke...

Nejenom pivem a vinem clovek je ziv. Malebne mestecko Geraldine nedaleko Christchurch je vyhlasene pestovanim ovoce, zeleniny a vyrobou naprosto delikatesnich dzemu, marmelad, zavarenin a ovocnych stav. Nejznamejsim a mozna i nejlepsim vyrobcem techto dobrot je firma Barker's, ktera je ve svem obchudku v centru Geraldine nejen prodava, ale take zdarma nabizi ochutnavku vetsiny svych vyrobku. Zakoupil jsem tam dzem z cerneho rybizu a zavareniny z cuket, kvetaku a jine zeleniny. Jedno baleni poslouzilo jako zaklad na pripravu dusenych slavek. V Ceske republice se tito morsti zivocichove daji zakoupit napriklad v Makru. Jejich priprava je snadna a netrva dlouho. Doporucuji! Recept na blogu nzwines take najdete. Mnam, mnam...