Karekare - The Piano Beach

24. srpna 2015 v 9:53 | Pavel Černý

Dobrých filmů není nikdy dost! Mám rád kulturu a dobré filmy, kterých novozélandská kinematografie opatruje v archivu hned několik, navíc se tento druh ušlechtilé zábavy výborně snoubí s dobrým vínem...

Posledně jsem tady zmiňoval Bounty, před tím Pána velryb, také Nejrychlejšího Indiána a okrajově kdysi i Souboj o poklad Yankee Zephyr, dobrodružný film, který slavil největší divácké úspěchy paradoxně v zemích bývalého východního bloku, ale doposud jsem nezmínil dílo pro mě nejzásadnější, film oceněný třemi Oscary a Zlatou palmou v Cannes - Piano režisérky Jane Campion.
Inteligentní, ženský, vzrušující, erotický, drsný, citlivý, silný a působivý, vizuálně dokonale promyšlený. Děj netřeba připomínat, stejně jako nezapomenutelnou, v uších stále znějící hudbu komponisty Michaela Nymana. Herecký koncert Harvey Keitela, Sama Neilla (ten v Central Otagu vlastní vinařství Two Paddocks) a tehdy ještě ne příliš známé Holly Hunter (Role němé Ady byla původně nabídnuta mnohem známější a slavnější Sigourney Weaver, která je Holly podobná, ale vadily jí příliš erotické scény a proto ji odmítla. Tohoto odmítnutí později velmi litovala!). Ve vedlejší roli maorského domorodce se také objevuje můj oblíbenec Cliff Curtis, v současné době jeden z nejobsazovanějších novozélandských herců.

Plážové scény se natáčely nedaleko Aucklandu na západním rozeklaném pobřeží Tasmanova moře, na černém vulkanickém písku pláže Karekare Beach, která je hojně vyhledávána místními surfaři (karekare v maorštině znamená - surf, surfovat, surfování). Herci a štáb byli do zázemí v Aucklandu přepravováni helikoptérami. Hned vedle Karekare je další surfařský spot - pláž Piha, považovaná společně s pobřežím u městečka Raglan za jedno z nejlepších míst na Novém Zélandu, vhodném k provozování tohoto adrenalinového vodního sportu. Černá pláž Piha Beach, s trčícím špičákem osamělé skály The Lion Rock, je neskutečné až surrealistické místo, v solném oparu příboje jakoby z jiného světa, vzrušující, uhrančivé a tajuplné zároveň, které ale neodpouští chyby nebo zaváhání. Zdejší příboj je velmi záludný, někdy příliš divoký a i silné proudy Tasmanovy mohou být životu extrémně nebezpečné.
Nabízí se otázka, proč se Piano místo na Karekare nenatáčelo na Pize? Piha je příliš urbánní a busy. Prudké, hustou džunglí zarostlé svahy, k nebi se zvedající z černého písku pláže, jsou plné domků, backpackerů a různých šedů, nabízejících přístřeší nejenom surfařské komunitě. A volný výhled na moře je přece jen lepší z Karekare, která je i delší, tak trochu před světem ukrytá a opuštěná. Pláž a divoký Tasman. Jen to piano tam už není...



Najděte nás na Facebooku: Vína z Nového Zélandu

 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama